X.

Sedím v mracích.
Zase nejsem nohama na Zemi.
Koukám a koukám,
přes mraky nevidím

Skoč dolů,
tady toho moc neuvidíš.

Tobě se to mluví Havrane.
Copak mám křídla?
Dopadnout na čumák bolí - znám to.

Co platná jsou Tobě křídla Koyote,
když nevěříš?
Bojíš se bolesti?
Taky občas padnu na zobák.
Křídla nejsou všechno.
Když si nevěřím - neubrzdím pád.

Havran sedí v mracích.
Přistávám na Zemi...
 

XI

Mám vítr mezi ušima.
Skučí, lomozí a láme větve myšlenek,
co padají do hlubin zapomnění.

Zůstává syrový kmen,
na kterém jedna za druhou
raší ratolesti pocitů.
To aby strom nové, silné větve měl...