Putování po rudé cestě

Mé indiánské jméno je Mayasleca vitko ( Bláznivý Koyot )
a jsem Heyoka/Hayoka, což je to slovo z řeči indiánského kmene
Lakota a označuje člověka, který měl vizi o posvátných bytostech
hromu. Heyoka je posvátný blázen, ten který dělá věci naopak, ten
který ukazuje lidem druhou stránku života. Ten kdo překračuje hranice.

Je to již mnoho let, kdy mne můj duchovní otec -F. J. Petr, poprvé
zavedl na Potlach mezi Euro indiány. Stalo se při oslavě Indiánského léta,
roku 1986 na Starém sedle u Sokolova. Ač to byla více - méně Trampská sešlost, byli tam - indiáni. Připadal jsem si, jako kdyby se tam točil další dobrodružný film s Gojko Mitičem. Poprvé jsem měl možnost sedět u ohně
v indiánském týpí, poslouchat indiánské písně, prohlédnout si korálky vyšívané věci. Byl to splněný sen, kluka co hltal knihy od J. F. Coopera a E. T. Setona.

Měl jsem v té době skvělého přítele - Tepeho, který se mnou sdílel společné sny o Dvou divoších. Naším vzorem nebyl jen příběh Dvou divochů,
ale i kniha Divoký Anda, podle které jsme měli své indiánské přezdívky.

Je to již opravdu dávno, čas prvních dýmek, tanců a zakládání
kmenů. Jak už to bývá, cesty přátel se občas rozcházejí a každý
kráčí svou vlastní cestou po kruhu Bytí. Po několikaletém působení v kmeni Canupa oyate, jsem v roce 2000 založil s kamarádem Kiowou v Praze kmen Makha oyate - Lidé Země.V té době jsem též začal spolupracovat na projektu Indiánské prázdniny, které pořádá Klub Interaktivního Domu při Fakultní nemocnici Praha Motol.